|
|
Studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů.
Wurstová, Agáta ; Přikryl, Radek (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů, konkrétně polymeru polyhydroxybutyrátu. První část práce se zabývá studiem biodegradace polyhydroxybutyrátu ve formě PHB prášku a PHB fólie pomocí vybraných druhů mikroorganismů z řad bakterií, kvasinek a plísní. Jako zástupce bakterií byl vybrán mikroorganismus Delftia acidovorans, z řad kvasinek Aureobasidium pullulans a ze zástupců plísní Aspergillus fumigatus. Aktivita extracelulární PHB depolymerázy byla analyzována turbidemitrickým měřením suspenze PHB granulí. Zároveň byla stanovena hodnota pH a teplotního optima jednotlivých PHB depolymeráz. Z výsledků vyplývá, že bakterie D. acidovorans dokáže částečně degradovat PHB, naopak kvasinka A. pullulans nedokáže PHB účinně degradovat. Nejvýraznější degradační schopnost vykazovala plíseň A. fumigatus, která PHB kompletně degradovala v rámci daného testu. Extracelulární enzymy exprimované těmito mikroorganismy při kultivaci na PHB jako jediném zdroji uhlíku byly analyzovány pomocí SDS-PAGE. Druhá část práce se zabývá biodegradací PHB ve formě PHB fólie, PHB tvrzené fólie a PHB Nanoul textilie v rámci standardního kompostovacího testu. Polosuchá kultivace podávala pozitivní výsledky, kdy v intervalu od 14. dnů do dvou měsíců byly zcela biodegradovány všechny formy použitých PHB. Co se týče polosuché kultivace, byla touto metodou ještě studována míra biodegradace polyuretanových elastomerů, kde část polyesterového polyolu byla nahrazena PHB (PU-PHB). Testovány byly vzorky obsahující komerční PHB od firmy Sigma a vzorky s PHB připravené na Fakultě chemické VUT v Brně. Jednotlivé vzorky se navíc lišily rozdílnou koncentrací dispergovaného PHB (1 %, 5 % a 10 %) v polyuretanu. Na konci kultivace, která trvala dva měsíce, byly zjišťovány mechanické změny materiálu v tahu, účinnost biodegradace vážkovou analýzou a změna povrchu materiálu analýzou mikroskopickou.
|
|
|
Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou
Jakubíková, Hana ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Mgr. Hana Jakubíková Název rigorózní práce: Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené rigorózní práci jsou studovány termické a liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny mléčné a glykolové, větvených různou koncentrací kyseliny polyakrylové. Teoretická část shrnuje poznatky o terbinafinu a způsoby jeho aplikace, dále je práce zaměřená na studium tuhých disperzí, problematiku výběru vhodného polymerního nosiče, výhody a nevýhody použití tuhých disperzí. V rámci experimentu byly připraveny tuhé disperze metodou tavení nebo metodou rozpouštění v methyl-formiátu. Byl zjištěn průběh bobtnání a eroze použitých polyesterů. Léčivo bylo do polyesteru inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo ve formě baze v koncentraci 10 %. Byly provedeny disoluční testy terbinafinu při teplotě 37 ˚C do fosforečnanového tlumivého roztoku pH 7,4. Množství uvolněného terbinafinu bylo stanoveno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm. Termická analýza tuhých disperzí prokázala, že léčivo je v koncentraci 10 % v polyesteru molekulárně dispergováno. Degradace polyesterů při pH 7,4 probíhala...
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Moravcová, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Kostíková, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Lyofilizace polymerních nanomateriálů
Švehlíková, Ingrid ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Ingrid Švehlíková Názov diplomovej práce: Lyofilizácia polymérnych nanomateriálov Lyofilizácia je široko využívaná metóda sušenia s rozsiahlymi možnosťami aplikácie pri príprave liekov. Jej význam vo farmácii rastie, pretože patrí k dôležitým metódam stabilizácie aktívnych látok, hlavne proteínov. Detailné porozumenie vlastností liečiva a fyzikálno - chemických javov jednotlivých fáz lyofilizácie je základný predpoklad pre vyhotovenie bezpečného, účinného a stabilného lieku. Biomedicínske nanočastice ako nosiče liečiv patria k liekovým formám, u ktorých je lyofilizácia takisto využívaná. Vykonaná bola séria lyofilizačných experimentov s použitím trehalózy, manitolu, dextránu a xylitolu ako kryo a lyoprotektantu. Posudzovanými parametrami boli veľkosť častíc, PDI, vzhľad a rekonštitúcia lyofilizátu. Hodnotili sa vlastnosti nanočastíc pripravených nanoprecipitáciou z polyméru PLGA. Ďalej boli realizované experimenty s cieľom overiť metódu hlbokého zmrazenia ako alternatívnu metódu k lyofilizácii pre dlhodobé skladovanie nanočastíc. Nanočastice boli uchovávané v 5% roztokoch trehalózy, manitolu, dextránu a xylitolu, pri teplote - 70˚C. Stabilita bola...
|
|
|
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
|
|
|
Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou
Jakubíková, Hana ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Mgr. Hana Jakubíková Název rigorózní práce: Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené rigorózní práci jsou studovány termické a liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny mléčné a glykolové, větvených různou koncentrací kyseliny polyakrylové. Teoretická část shrnuje poznatky o terbinafinu a způsoby jeho aplikace, dále je práce zaměřená na studium tuhých disperzí, problematiku výběru vhodného polymerního nosiče, výhody a nevýhody použití tuhých disperzí. V rámci experimentu byly připraveny tuhé disperze metodou tavení nebo metodou rozpouštění v methyl-formiátu. Byl zjištěn průběh bobtnání a eroze použitých polyesterů. Léčivo bylo do polyesteru inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo ve formě baze v koncentraci 10 %. Byly provedeny disoluční testy terbinafinu při teplotě 37 ˚C do fosforečnanového tlumivého roztoku pH 7,4. Množství uvolněného terbinafinu bylo stanoveno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm. Termická analýza tuhých disperzí prokázala, že léčivo je v koncentraci 10 % v polyesteru molekulárně dispergováno. Degradace polyesterů při pH 7,4 probíhala...
|
|
|
Liberace acikloviru z mukoadhezivních polyesterových matric
Jakubíková, Hana ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Hana Jakubíková Název diplomové práce: Liberace acikloviru z mukoadhezivních polyesterových matric Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Cílem diplomové práce bylo studium liberace acikloviru z polyesterů kyseliny mléčné a glykolové větvených mannitolem, pentaerythritolem, dipentaerythritolem nebo tripentaerythritolem a plastifikovaných ethylpyruvátem nebo methylsalicylátem. Teoretická část shrnuje poznatky o možnostech aplikace mukoadhezivních přípravků. Experimentální část práce se zabývá liberací acikloviru z polyesterových matric po jejich aplikaci na mukozní substrát. Krátkodobé disoluční testy acikloviru byly provedeny při teplotě 37 řC za použití fosfát citrátového pufru pH 7,4 jako disolučního média. Jako modelový substrát byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Množství uvolněného acikloviru bylo stanoveno spektrofotometricky při 256 nm proti disolučnímu médiu z blank matrice a rovněž metodou HPLC. Liberace acikloviru byla ovlivněna molární hmotností polyesteru, použitým plastifikátorem a jeho koncentrací. Pro topickou aplikaci na sliznice je vhodným nosičem acikloviru polyester kyseliny mléčné a glykolové, větvený dipentaerythritolem v koncentraci 3 % a...
|
|
|
Reologické vlastnosti vazelíny bílé
Hánová, Anna ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Šiška, Bedřich (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Anna Hánová Název diplomové práce: Reologické vlastnosti vazelíny bílé Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá hodnocením konzistence a reologických vlastností vazelíny po úpravě její konzistence přidáním tekutého resp. tvrdého parafínu. Teoretická část se věnuje vlastnostem a použitím uhlovodíkových hydrofobních viskozifiantů, využitím ve farmacii a srovnáním s jinými pomocnými látkami, reologickým vlastnostem polotuhých látek a jejich konzistenci. Byla měřena konzistence penetrometricky dle ČL 2009 a hodnoceny reologické vlastnosti pomocí reometru Kinexus. Konzistenci vazelíny významně ovlivňuje již přídavek 5 % tekutého parafínu a 10 % tvrdého parafínu. Výsledek zkoušky konzistence je významně ovlivněn metodou přípravy vzorků. Byly vytvořeny reogramy a viskozitní křivky. Plastické soustavy byly podrobněji popsány pomocí parametrů mocninného modelu a hodnotou meze toku. Přídavkem 5 % tekutého parafínu k bílé vazelíně se významně snížil koeficient konzistence i index tokového chování. Dalším přídavkem tekutého parafínu již nebyly tyto charakteristiky ovlivněny. Přídavek tvrdého parafínu ovlivnil pouze koeficient konzistence, a to až při koncentraci 20 %....
|
host ::
RSS.